Každý neúspěch člověka něčemu naučí, pokud se chce nechat poučit.

Chápání autora skrze sebe. Chápání svého poslání skrze autora

úterý 1. leden 2013 16:54

  Tento blog jsem si vybral pro své texty, kde se zamýšlím nad životem. Toto je jedna z věcí, které mám uschované kdesi v archívu, jako spoustu dalších. Každý nechť se sám zamyslí nad významem nejen těchto slov.

Josef Nachtigall měl výstavu, na Hluboké v Alšově galerii. V části, kde se kromě známých umělců první poloviny dvacátého století a stálé expozice, konaly výstavy moderních umělců počátku 21. století. Josef Nachtigall byl jeden z nich. 

  Volal mi včera šéfredaktor, že potřebuje nějaký rozhovor s tímto umělcem. Procházel jsem se a prohlížel jeho fotografie, výtvarné práce, sochy a jiné umělecké předměty. Byl jsem i tak trochu zvědavý, a snad to nesouviselo ani s připravovaným článkem do novin, který měl být hotov do víkendové kulturní přílohy.

  “Pane Nachtigall, mohu se vás na něco zeptat?”

  “Jistě,” odpověděl a odstoupil od skupinky návštěvníků výstavy.

  “Mohl byste mi vysvětlit, co znamená filozofie umění?”

  Umělec chvíli přemýšlel a pak začal s jednoduchým výkladem: “Dnes přišlo na výstavu, tedy podle počtu prodaných vstupenek asi 580 návštěvníků, myslím tím, ty, kteří si koupili lístek čistě na mou výstavu. 578 z nich si má díla prohlédlo, některým se líbilo, někteří z nich prohlásili, že je to o ničem, protože moderní umění nechápou, jiní se přišli jen tak podívat, ze zvědavosti, jiní se zastavovali a jednali o obchodních záležitostech, týkajících se právě moderního umění. A tak bych mohl pokračovat,” rozhlédl se po stěně, po svých obrazech a sochách, které stály opodál na jednom ze stolů.

  “A to znamená, že zůstali jen dva,” podíval jsem se kousek dál byl kulatý stoleček, u něho dvě židle a dvě skleničky, láhev vína.

  “Jistě, dva lidé. Ptali se na různé věci, dávali mi otázky, odpovídal jsem a ptal jsem se. Třeba, proč ten džbánek, na který se právě díváte připadal jednomu jako nahá žena. Tři hodiny jsme probírali nejen psychologii autora, jiných autorů, jejich pohledy na současný život, ale i hudbu a literaturu.”

  Rozhovor skončil, vycházím ze dveří a obracím se zpět. “Nemusíme chápat, autora samotného, dílo samotné, nemusíme autora chválit, že je umělec, ani odsuzovat, že nejsme příznivci moderního umění. Pochopíme jedině tehdy, když pokládáme otázky a odpovídáme si na ně. Proč je to tak ….”

Umění je filozofie, ne jednoduchost v tom, co vidíme nebo nevidíme. Možná najdeme sami sebe.

Václav Hejna

kubrtTo není špatný ...17:281.1.2013 17:28:58

Počet příspěvků: 1, poslední 1.1.2013 17:28:58 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.

Václav Hejna

Václav Hejna

Většinou budu psát o tom, o čem si myslím, že bych mohl. O tom, čím oslovím čtenáře a alespoň trošku donutím přemýšlet.

Píšu také na blog Idnes. Nepíšu o tom, co si máte myslet, ale o tom, o čem byste mohli přemýšlet. Další blogy a stránky facebook.com/hejnavaclav Signaly.cz a vlastní stylingový: vaclavhejna.blog.cz

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.